Zlato (latinsky Aurum, chemická značka prvku Au) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.
/Druhy zlata
Bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a z 25 % ze slitiny niklu a zinku.
Žluté zlato obsahuje 75 % čistého zlata a 25 % slitiny tvořené amalgámem stříbra a mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení).
Červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi.
Novinkou poslední doby je fialové zlato ze Singapuru, které je složené z 80 % z čistého zlata a z 20 % ze slitiny jiných kovů, jako jsou hliník nebo paladium.
/Ryzost
Ryzost (od „ryzí“ = čistý, nesmíšený) je číselný údaj o poměrném hmotnostním obsahu drahého kovu v předmětu nebo ve slitině. V některých zemích je zákonem stanoveno, že na ozdobných předmětech a špercích z drahých kovů musí být ryzost vyznačena a potvrzena značkou státní zkušebny (puncem). V ČR tuto povinnost ukládá a vymezuje Puncovní zákon č 539/1992 Sb
/Ryzost mincí
U mincí z drahých kovů je ryzost jmenovitě předepsána. Zlaté mince mívají ryzost 900/1000 nebo 986/1000 (dukátové zlato). Stříbrné mince mívají ryzost 500/1000 (předválečná čs. pětikoruna), 835/1000 (Rakousko-uherská koruna a dvoukoruna), 900/1000 nebo 925/1000 (sterlingové stříbro). Moderní investiční mince se většinou vyrábí ve vysokých ryzostech. U stříbra bývá minimálně 900/1000, u zlata i ryzost 999,9/1000. U mincí je výrobcem mincovna, ale dále je garantem stát. U medailí je garantem povětšinou emitent. Rozdíl mezi mincí a medailí je že mince je platební, medaile je pamětní.
